Starostové ve výzvě z Božejovic nabídli řešení, jak celou debatu odblokovat. Výzva se opírá o výsledky šestadvaceti místních referend, anket, petic a dalších akcí vyjadřujících názor obyvatel dotčených obcí. Starostové ve Výzvě formulovali své požadavky na změnu přístupu k obcím. Chtějí, aby stát začal respektovat jejich názor a začal brát obce jako rovnocenné partnery. Od přijetí Výzvy uplynul rok. Jak politici a státní úřady naložili s oprávněnými požadavky?
Respektujte náš názor, buďte nám partnery!
K zásadním změnám ve prospěch obcí zatím nedošlo. SÚRAO se dokonce zřekla veřejně prezentovaného postoje, že nepodá žádné žádosti o povolení průzkumných území, dokud nebude mít souhlas ve všech územích. Nově SÚRAO odmítá čekat, až získá souhlas ve všech lokalitách, ale je připravena podávat žádosti na Ministerstvo životního prostředí postupně. Zatím je takovou jedinou lokalitou Blatno – Lubenec.
Žádost o povolení průzkumných prací lze očekávat i v nově zařazených záložních lokalitách ve dvou vojenských újezdech (Boletice a Hradiště). Obce sousedící s těmito armádními prostory nemají ve věci rozhodování se státním územím žádné pravomoci. A tak ani ve věci zvažovaného projektu hledání vhodné lokality pro uložení jaderného odpadu na ně není brán zřetel.
Ve zbývajících pěti lokalitách je vyjádřený nesouhlas obcí s průzkumnými pracemi dosud respektován. Zásluhu na tom mají zejména starosty prezentované odmítavé postoje na dvou oficiálních tematických seminářích (zmíněné Veřejné slyšení na zámku Štiiřín a mezinárodní konference Nekonfliktně k úložišti v Praze).
Místo změny přístupu k obcím ve smyslu nastavení demokratických transparentních podmínek rozhodování v procesu vyhledávání úložiště, jsou obcím slibovány milionové kompenzace tam, kde umožní vyhlásit průzkumná území. Aby však bylo možné kompenzace začít vyplácet, je nutné změnit tzv. atomový zákon. Kdyby Správa úložišť a ministerstvo průmyslu myslely nabídku finanční kompenzací vážně, mohly využít příležitosti v nyní projednávané poslanecké novele atomového zákona. Nikdo ale doposud takovou změnu zákona nepřipravil Sněmovně ke schválení.
Změňte zákony a přístup!
Vlekoucí se spor mezi obcemi a státem jasně ukazuje, že se bez změny zákonů nepohneme z místa. Nutná náprava vztahů může přijít s novelou tzv. atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.), stavebního zákona nebo s přijetím nové vládní Koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem.
Dnešní stav je neudržitelný: obce i veřejnost, v jejichž katastrálním území má být umístěno jaderné zařízení, nemají možnost o takových záměrech účinně spolurozhodovat. Stát si musí uvědomit, že případná realizace úložiště bude mít vliv na celý region a dotkne se všech jeho obyvatel.
Pozměňovací návrhy v rámci projednávání stávající poslanecké novely byly načteny poslankyní Jakubkovou (účast v řízeních s právem veta a nutný souhlas obcí i k vyhledávání úložiště SÚRAO) a poslancem Bursíkem (účast v řízeních) v průběhu druhého čtení zákona v únoru tohoto roku. O přijetí se bude rozhodovat na schůzi v první polovině dubna. Veřejnost z lokalit, by proto měla informovat své volené zástupce ve Sněmovně o potřebnosti a přínosech změny dnešní legislativy.
Aktuálně se objevil návrh iniciovaný Správou úložišť na vytvoření pracovní skupiny složené ze zástupců Ministerstva průmyslu, Ministerstva životního prostředí, expertů, obcí i ekologických organizací. Úkolem skupiny by pak bylo navrhnout novou podobu procesu vyhledávání úložiště včetně konkrétních změn v příslušné legislativě. Zapojení obcí, nezávislých expertů i ekologických organizací by mělo zaručit ochranu a respekt k zájmům dotčených obcí i veřejnosti. Avšak o vytvoření podobné skupiny musí rozhodnout Ministerstvo průmyslu, které v minulosti několikrát nutnost změn v přístupu k obcím zpochybnilo.
Neblokujte rozvoj obcí!
Snaha o zrušení územní ochrany všech šesti vybraných lokalit v Politice územního rozvoje České republiky měla jen částečný úspěch. Na jednání vlády v červenci loňského roku byl nakonec schválen dokument, z něhož bylo vyškrtnuto všech šest lokalit, které stát zvolil za teoreticky vhodná místa pro budoucí úložiště. Původní návrh Ministerstva pro místní rozvoj kritizovali starostové obcí, dotčené kraje i nevládní organizace, neboť chránit všechny dnes vytipované oblasti je nesmyslné a předčasné. I podle vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady mají být územně chráněny pouze poslední dvě nejvážnější lokality, a to nejdříve po roce 2015.
Avšak nebezpečí stavební uzávěry tímto nepominulo. V Politice územního rozvoje ČR zbyl úkol pro Ministerstvo průmyslu takovou ochranu stanovit i nyní. Není však jasné, na jakých lokalitách a zda to udělá. Kraje ani obce ale v této chvíli nejsou povinni úložiště zahrnout do svých územně-plánovacích podkladů.
Nezvyšujte množství vysoceradioaktivních odpadů!
Snaha ČEZ postavit dva nové reaktory v Temelíně a v Dukovanech pokračuje. Zcela vážně jsou v návrhu nové Státní energetické koncepce zmiňovány další jaderné elektrárny na Ostravsku (Blahutovice) a na Pardubicku (Tetov).
Stavba nových reaktorů by znamenala další tisíce tun vyhořelého paliva. Logicky se pak budou měnit i podmínky pro úložiště – delší doba provozu a daleko větší nároky na velikost pozemních prostor. S tím jsou spojena zvýšená rizika pro dotčený region v průběhu budování a provozu úložiště. Bilance vcelku neveselá, ale není třeba věšet hlavu. Předchozí zkušenosti s memorandy nebo referendy ukazují, že nelze čekat změny okamžitě. Není však důvod na oprávněné požadavky rezignovat a spoléhat se na případné kompenzace. Přestože to tak nevypadá, i na straně SÚRAO dochází k mírným posunům v názorech. Vznikne-li výše zmíněná pracovní skupina, může dojít k vypracování nového postupu při vyhledávání úložiště respektujícího práva obcí.
Edvard Sequens, Calla a Martin Sedlák, Hnutí DUHA
PS: Text je mírně upraveným úvodním článkem z nového čísla zpravodaje Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme, který vydává Hnutí DUHA a sdružení Calla ve spolupráci se zástupci místních samospráv a veřejnosti z lokalit dotčených procesem vyhledávání hlubinného úložiště v České republice.