Stráského lunapark
Ministr Chalupa vybral bez konkurzu Jana Stráského a jmenoval ho dočasným ředitelem parku. Instituci sloužící k ochraně přírody tak velí člověk, který se proslavil výrokem, že „příroda je nepřítel a proto se proti ní musí bojovat.“
Stráský si za symbol svého „svatého“ tažení proti přírodě vybral kůrovce. Ve své válce pominul fakt, že rolí ředitele (byť dočasného) je zprostředkovat turistům poznávání jedinečných přirozených proměn divoké přírody. A že lýkožrout je její nedílnou součástí.
Stráský je přesným obrazem dnešní společnosti: vytěsnili jsme nemoci do ústavů a smrt do sterilních nemocnic. Asanace kůrovce se nese ve stejném duchu: cílem je sterilizovat a vymalovat celou Šumavu podle idylických krajinek. Co na tom, že k horským smrčinám patří také občas umírání starých nebo slabých stromů kvůli kůrovci a spontánní obnova porostu.
Vědci říkají nezasahovat
V národním parku dohlíží na cennou přírodu turista a expertní stanoviska se tříští o nezájem nového vedení. Vědci však již nespočetněkrát doporučili ministrovi životního prostředí, aby odmítl kontroverzní plán kácení v národním parku. Názor zaštítilo Centrum pro výzkum biodiverzity, které zahrnuje pět ústavů Akademie věd a tři univerzity.
Odborného stanovisko se opírá o fakt, že usychání smrků je v horských smrčinách normální jev, že se lesy samy obnovují pod ochranou suchých stromů a že je to lepší, než vykácet holé pláně a pak se je snažit zalesnit. Hrozbu vidí v destrukci celého unikátního vzájemně provázaného ekosystému. Tisíce nenápadných druhů od baktérií přes nejrůznější byliny a bezobratlé živočichy po vzácné datlíky a tetřevy. Právě tuto soustavu, která je pod Stráského rozlišovací schopnost, může neodborný zásah zničit a nenávratně poškodit. Dlužno dodat, že i rozpad stromového patra a lýkožrout jsou nedílnou součástí ohrožené přírody.
Mimo zákon
Dočasný ředitel Stráský neodolal své touze s kůrovcem zatočit a začal v červenci kácet na Ptačím potoce, v oblasti s jedinečnou horskou smrčinou obývanou ohroženými tetřevy a datlíky. Do řežby se pustil i přesto, že dosud nedisponuje výsledkem posouzení vlivu plánovaného kácení na vzácná území, která jsou součástí ochrany v oblastech Natura 2000. Aby bylo kácení legální, tak by dočasný ředitel Stráský musel získat speciální výjimky, které by zrušily ochranu přírodních ekosystémů a míst, kde žijí státem chráněné druhy zvířat. Udělením povolení podmínil již v dubnu svůj souhlas s těžbou také ministr Chalupa. Stráský nařízení ministra ignoroval a začal v červenci kácet nelegálně – bez respektu k zákonům.
Za neodbornými kroky ředitele Stráského může stát neznalost: kdysi uvedl, že nesouhlasí s ponecháním třiceti procent národního parku přírodě, ale že neví přesně, co to je. Postupně se však vkrádají myšlenky na to, že může 
být jen loutkou v rukou záměrů na zrušení národního parku kvůli developerským projektům lanovek a sjezdovek nebo zálusku na dřevo. Podezření zesilují pohledy na fotografie stovek klád nařezených přesně na velikost nákladní tatry i s tvrzením náměstka parku Mánka, který uvedl, že bude odvezeno až 50 % dřeva.
Asanovaná Šumava
Stráský straší veřejnost milionovými škodami. Přitom si neuvědomuje, že v národním parku není hospodářský les a dřevo není určené na prodej. Smrky mají v lese dožít svůj koloběh a postupným rozkladem dát sílů novým stromům. Příroda dokáže hodně věcí zařídit bez pomoci člověka. Navíc jí stát nemusí platit za dřevorubce a reklamní agentury, které mají obhájit nezákonný postup veřejné správy.
(Nekrácená verze komentáře uveřejněného v Lidových novinách 3. srpna 2011. Ještě delší vezi si můžete přečíst zde. Zdroje fotografií v článku: První – Ibra Ibrahimovič, druhá: facebook Podporuji blokádu kácení stromů v NP Šumava)
PS: V pátek (5. srpna 2011) proběhla před budovou Ministerstva životního prostředí (Vršovická 65, Praha) Demonstrace „Zastavte kácení na Šumavě!“: Proti kmotrům a developerům, na podporu vědců a slušných lidí! Proti aroganci úředníků, za dodržování zákonů! Proti devastaci, za zachování divoké přírody na Šumavě!