Reklama
 
Blog | Martin Sedlák

Radioaktivní hádanka

Přiznám to hned na začátku - tento blog je vlastně reklamou na informační zpravodaj k českému způsobu vyhledávání hlubinného úložiště pro vysoceradioaktivní vyhořelé palivo. Napřed však krátký úvod do problému: Z českých jaderných elektráren zbude po plánovaném čtyřicetiletém provozu ke čtyřem tisícům tun vyhořelého jaderného paliva. Množství tohoto vysoceradioaktivního odpadu prodloužením životnosti elektráren nebo výstavbou nových reaktorů naroste. Vyhořelé palivo však nelze zlikvidovat. Jedinou možností je radioaktivní odpad dokonale odizolovat od okolního prostředí. Výstavba úložiště v České republice se však nedaří od samého počátku.



Česká cesta k úložišti

Postup české vlády se řídí Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady
a vyhořelým jaderným palivem v ČR z roku 2001. Ta rozhodla o řešení
v podobě hlubinného úložiště. Odpovědnost za výběr vhodné lokality, její
výzkum i vlastní výstavbu úložiště převzala státní Správa úložišť
radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ze současných šesti vytipovaných lokalit se tři
nacházejí na Českomoravské vrchovině (Budišov u Třebíče, Rohozná na Jihlavsku,
Lodhéřov na Jindřichohradecku), další leží u Jistebnice na Táborsku (Božejovice
– Vlksice), u Horažďovic na Klatovsku (Pačejov) a nedaleko Rakovníka (Lubenec –
Blatno). Konečné rozhodnutí o užším výběru jedné hlavní a jedné náhradní
lokality má SÚRAO oznámit do roku 2015. Dvě vybraná místa budou podrobena
dalšímu zkoumání, například se má vybudovat testovací podzemní laboratoř. Se
skutečným otevřením hlubinného úložiště se počítá přibližně v roce 2065.

Po vyhlášení šesti vytipovaných lokalit se zvedla vlna odporu. Ohrožené obce odmítají požadavek
státu, který se na jejich „dvorku“ rozhodl uložit vysoce radioaktivní materiál.
Výběr lokalit totiž proběhl téměř potajmu, bez vědomí obcí. A právě to je
důvod, proč se v dotčených obcích od roku 2003 uskutečnilo 26 místních referend. Jejich výsledkem je
jednoznačné odmítnutí plánů na úložiště. Odpor obcí vyjádřený v místních
referendech, peticích či protestních akcích donutil ministra průmyslu v roce
2004 k pozastavení prací SÚRAO na dobu pěti let. Během nich měl stát nalézt
společnou řeč s dotčenými obcemi. V roce 2009 obnoví SÚRAO aktivity
v lokalitách, které budou souhlasit s průzkumnými pracemi. Nejspíše se tak nestane nikde, obce nadále
úložiště odmítají. Vývoj tedy může být dvojí: SÚRAO začne stupňovat tlak na
zastupitele, aby odvolali nesouhlasné stanovisko. Druhou možností je, že se zkusí dohodnout s ministerstvem
obrany na záložní variantě – uložení vyhořelého paliva ve vojenských újezdech
(horkým kandidátem je VÚ Boletice).

Reklama

Mapa vytipovaných lokalit

Informace (nejen) pro dotčené
obce

Teď už ke zmíněnému zpravodaji „Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme“ (JODN). Dvakrát ročně jej vydává Hnutí DUHA a sdružení Calla společně s
partnery z lokalit. Pomoc spřízněných duší je nezastupitelná především v přímé distribuci jednotlivých čísel zpravodaje.
Zájemci si zpravodaj mohou přečíst i v elektronické podobě na webu
www.hnutiduha.cz/radioaktivniodpad .

V září vyšlo druhé letošní číslo. Můžete v něm
nahlédnout pod pokličku martýria, které mají obce se státními úřady. Čtenářům se také snažíme nabídnout rozhovor s osobnostmi jak z politického tak odborného spektra. V druhém letošním čísle jsme se ptali Martina Bursíka, který se s problémem potýkal na postu ministra životního prostředí. Proč se ani jemu i přes
koaliční dohodu nepodařilo změnit celý proces? Jak se dívá na celý problém vyhořelého
jaderného paliva? Nebo co poradí lidem v lokalitách? Na to jsme se ho zeptali v
rozhovoru pro zpravodaj Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!

Zde krátká ukázka z rozhovoru:



(JODN): Reaktory nám nechají nepříjemné dědictví,
se kterým si nějak budeme muset poradit. Úložišti se při tom nevyhneme. Obce se
však o zařazení do výběru dozvěděly z tisku a i dnes zůstávají z procesu vyloučeny.
Nepohřbí tento mocenský přístup myšlenku úložiště jako projektu, na kterém se
shodne celá společnost?

(MB): Ukládání vyhořelého jaderného
paliva je největší slabinou technologie jaderných elektráren. Bezpečné ukládání
po dobu stovek milionů let není technicky vyřešeno a navíc ani ti, kteří
souhlasí s jadernou energetikou, nechtějí mít úložiště vyhořelého odpadu za
domem. Současný atomový zákon to řeší tak, že úplně vyřazuje zastupitele obcí z rozhodování
o umístění úložiště. Jediným účastníkem řízení je žadatel – Správa úložišť. To
je podle mne nepřijatelné omezení práv samosprávy. Lze to také popsat tak, že
propagátoři jaderné energetiky se bojí demokracie. Dokud se nezmění atomový
zákon a místní samosprávy nebudou mít možnost zapojit se do procesu
rozhodování, nedojde ke společenské shodě.

(JODN): Nové reaktory v Temelíně nebo
Dukovanech znamenají také více vyhořelého jaderného paliva. Opravdu to není žádný
problém, jak tvrdí SÚRAO?

(MB): Mezisklad je nejméně bezpečný způsob
ukládání vyhořelého paliva. „Stodola“, ve které jsou kontejnery Castor s
palivem. Před jedenácti lety, když jsem byl v Tošovského vládě, jsem za
ministerstvo životního prostředí vrátil dokumentaci na rozšíření meziskladu ČEZu
k přepracování. Nechali si dělat EIU na stodolu a „zapomněli“ specifi kovat
kontejnery. Otřesný doklad bohorovnosti provozovatele jaderných elektráren.

(JODN): Neschopnost Správy úložišť
domluvit se s obcemi začíná vést k záložnímu řešení – zkoumají se prostory
ve vojenských újezdech. Nehrozí zde riziko, že se tak vytratí veřejná kontrola?

(MB): To byl nápad Martina Římana, když viděl, že „hrozí“,
že se ministerstvu životního prostředí podaří prosadit novelu atomového zákona
a obce se stanou účastníky řízení podle atomového zákona. Místo aby
ministerstvo průmyslu a obchodu obhájilo lokalitu pro úložiště a technologii
ukládání před veřejností, přišli s návrhem na ukládání paliva ve vojenských
újezdech. Pro mne nepřijatelné řešení právě proto, že by neexistovala veřejná kontrola.
Navíc je to řešení tak říkajíc „po komunisticku“: vybudujeme smetiště tam, kde
nikomu nevadí, a nikoho se nemusíme ptát. 

 

(Celý rozhovor a mnoho dalších zajímavých článků naleznete zde: http://www.hnutiduha.cz/pics/jaderny_odpad_02_09.pdf )