V rozhodování o starých reaktorech jde vlastně střet dvou paradigmat. Moderní obnovitelné zdroje energie, které si za posledních šest let řekly o své místo na německém energetickém trhu na straně jedné. Snaha velkých firem o udržení své dominance na trhu pokračováním provozu megalomanských projektů osmdesátých let na straně druhé.
Raketových růst zelené energetiky postavením konveční energetiky slušně zatřásl. Loni dodaly německé obnovitelné zdroje jen o necelou třetinu elektřiny méně než ty jaderné. Do deseti let se výkon větrných, solárních či biomasových elektráren může zvýšit na dvojnásobek dnešní produkce. Zelená energetiky nabízí i další bonusy. Sektor dosud vytvořil třistatisíc pracovních míst a ušetřil stovky milionů tun emisí skleníkových plynů.
Subvence kam se podíváš
Masivní investice do moderních technologií také potvrzují smysl počáteční podpory, která stojí na podobných principech jako ta u nás. Cílem je snížit konkurenční nevýhodnost oproti konvečním elektrárenským zdrojům často postavených s vydatnou veřejnou podporou v neliberalizovaném trhu v sedmdesátých a osmdesátých letech – třeba právě jaderných elektráren. Podle Mezinárodní energetické agentury utratily země OECD od roku 1974 z veřejných peněz v průměru 250 dolarů na jeden kilowatt instalovaného výkonu jaderných elektráren (bez započtení množivých reaktorů). Aktuálně jde u atomových elektráren o snížení ručení za škody při případné jaderné havárii, které podle studie zpracované pro Evropskou komisi zlevňuje jadernou elektřinu o trojnásobek.
Podpora pro nově nastupující zelené zdroje byla vždy myšlena jako dočasné opatření. Od začátku roku se v Německu vede seriozní debata o tom, že brzy nastane čas pro zrušení podpory pro sluneční elektrárny na zelené louce: inovace stlačují náročnost investic na rozumnou mez a průmysl by se měl být schopen postavit čelem konkurenčním zdrojům.
Propočtené základy, pevná vůle rozhodnutí
Myšlenky na energeku postavenou na čistě obnovitelných, domácích zdrojích nestojí na hliněných nohách. Letos 
bylo v Evropě zveřejněno několik odborných koncepcí od renomovaných společností, například od PricewaterhouseCoopers nebo prestižní Evropské klimatické nadace a konzultační společnosti McKinsey. Obě ukazují, že lze reálně budovat energetickou nezávislost celé Evropy pomocí zelené elektřině a ještě na tom vydělat, mimo jiné kvůli menší závislosti na dovozu uranu a plynu.
Přechod na efektivní energetiku však vyžaduje ze strany vlád odvahu odolat lobby energetických kolosů. Generální ředitelé čtyř energetických společností ještě v srpnu hrozili odstavením atomových elektráren v případě, že by vláda zavedla novou daň z jaderného paliva. Přitom dosud tvrdě bojovali za prodloužení životnosti reaktorů.
Krok vlády zavést novou daň má však logiku: zdaní elektřinu vyráběnou v reaktorech, které byly postaveny před více než dvaceti lety s vydatnou pomocí veřejných prostředků a elektrárenské společnosti je pak získaly „takřka zadarmo.“ Zisk pak mimo jiné pomůže i při budování energeticky soběstačné Evropy. Přechod na domácí, čistou energetiku nelze odkládat do nekonečna. Zpráva ekonoma Nicholase Sterna varuje, že neřešení problému klimatických změn vyvolá přímé finanční dopady ve výši nejméně 5 % globálního HDP. Každé podobné rozhodnutí, jako zaváhání německé vlády klade na misku vah, zda budeme stačit Číně, nebo zůstane energetickým muzeem světa.
Foto: www.sxc.hu