Začátkem tohoto ruku se poslanci nedokázali pohnout z místa. Jednání sněmovny byla paralyzovaná, nehlasovalo se ani o vládních návrzích. V únoru se děly zajímavější věci na výborech: například ten pro hospodářství vyrazil na piknik za těžaři. V sobotním Deníku doslova stálo: „Desítky expertů na energetiku se ve středu setkají v Mostě. Konferenci pořádá Okresní hospodářská komora Most podporovaná těžaři. V předvečer konference by měl v Mostě zasedat parlamentní hospodářský výbor. Ve stejný den Hnutí Duha v Praze oznámí, jak lze zajistit zásobování teplem bez rozšiřování uhelných velkodolů a bourání dalších obcí.“
Opravdu, ve stejný den (v úterý 16. února), kdy Hospodářský výbor vyrazil na výlet za těžaři, jsme ve Sněmovně na konferenci Čisté teplo otevřeli debatu, jak lze zajistit vytápění českých domů a přitom srazit spotřebu uhlí i plynu – a snížit tak dovoz z Ruska, exhalace skleníkových plynů, účty domácností za energii i devastaci země povrchovými doly.
Přesně tento plán nabídlo veřejnosti Hnutí DUHA v úvodní prezentaci konference. Návrh ekologických organizací je postaven na řešení kombinující investice do zateplování domů, solárních kolektorů či výtopen na biomasu, nové standardy pro developery i prozatímní zásobování tepláren uhlím ze stávajícího dolu Bílina. Kalkulace, na kterých je návrh založen, vycházejí hlavně z propočtů Pačesovy komise.
Dlouhodobá a klíčová řešení pro českou energetiku spočívají zejména v možnostech zateplování domů a dalších opatření, která sníží spotřebu tepla, odpovídají 154 milionům gigajoulů ročně. K těmto základním opatřením vedoucím ke zvýšení energetické efektivity domů patří zejména izolace obvodového pláště budovy nebo výměna oken. Potenciál snižování spotřeby lze vhodně kombinovat s možností dodávek tepla z obnovitelných zdrojů, které jsou 152 milionů gigajoulů. Páteř potenciálu zelené energie představuje biomasa, doplněná o teplo ze solárních kolektorů nebo geotermálních vrtů.
Příležitosti čistých a obnovitelných zdrojů mohou přitom plně nahradit současnou spotřeba tepla v českých domech (263 milionů gigajoulů). Převyšují i kontroverzní důl ČSA, který by v případě, že Czech Coal dostane souhlas s bouráním Horního Jiřetína a Černic a rozšířením těžby, mohl zajistit roční dodávku jen asi 70 milionů gigajoulů tepla.
Současně jsme na konferenci doporučili sadu konkrétních opatření, která by zajistila, aby české domácnosti mohly příležitostí využít. Patří mezi ně lepší pravidla pro developery, vytvoření Fondu energetické nezávislosti, kam stát bude vkládat část svých výnosů z používání fosilních paliv a investovat je do zateplení skoro každého domu v republice, zákon o podpoře obnovitelných zdrojů tepla nebo nová legislativa, jež stanoví, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně.
Na fotce: Martin Sedlák, Hnutí DUHA
Prezentaci Hnutí DUHA lze nalézt zde. Plán ekologických organizací (představený už také v mém předchozím blogu reagujícím na návrh SEK), se stáhnout zde.
K další hostům patřil Jaroslav Maroušek (SEVEn), který se také věnoval strategii snižování energetické náročnosti v budovách a systémům centralizovaného zásobování teplem. Jeho prezentace obsahuje řadu zajímavých čísel i včetně scénářů. Podle energetického experta Marouška může Česká republika snížit svou náročnost v sektoru průmyslu, dopravě i v budovách – s minimální variantou by ČR ušetřila necelých 500 000 TJ, maximální pak znamená úsporu více než 900 000 TJ.
Na fotce: Jaroslav Maroušk, SEVEn
V prvním bloku vystoupil také Jan Macháček, komentátor Respektu, který se ve svém příspěvku zamýšlel nad riziky dovozní závislosti na ruském plynu.
Na fotce: Jan Macháček, Respekt
Druhý blok konference reprezentovali experti přímo z oborů. Sektor stavebnictví a architektury reprezentoval architekt Dalibor Borák, předseda České komory architektů. Představil příležitosti výstavby nízkoenergetických a pasivních domů v České republice.
Na fotce: Dalibor Borák, předseda ČKA
Zástupcem producentů zeleného tepla z biomasy byl Richard Horký (TTS – tepelné hospodářství Třebíč). Seznámil účastníky konference s konceptem zeleného tepla z biomasy do měst a upozornil na možná rizika změny politiky hospodaření Lesů ČR.
Na fotce: Richard Horký, ředitel TTS
Parlamentní konference se zúčastnilo přes sto hostů. Šlo zejména o zástupce firem, odborné veřejnosti, ale také politických představitelů – starostové měst a obcí, krajští zastupitelé i senátoři a poslanci.
Záštitu nad konferencí převzali poslanci Ondřej Liška (SZ) a Jiří Krátký (ČSSD).
Na fotce: Poslanec Jiří Krátký, ČSSD, člen výboru pro životní prostředí
Na fotce: Poslanec Ondřej Liška, předseda Strany zelených
Konferenci moderoval Adam Šůra (redaktor týdeníku Respekt).
Na fotce: J. Maroušek, J. Macháček, M. Sedlák, A. Šůra (zleva)
Další fotografie z konference si lze prohlédnout zde.
Fotografie (c) Václav Vašků