Komentáře: Dilema uhlíkové koncepce

Od: Anonym

Anonym — Mon, 24 Jan 2022 11:13:26 +0000

Od: Martin Sedlák

Martin Sedlák — Mon, 18 Jan 2010 17:18:51 +0000

RE: OlgaR
Díky za zájem, co se týče Vašeho dotazu – Česká republika by obecně mohla mít daleko lepší normy pro nové stavby – jde právě o snížení spotřeby k vytápění na pasivní nebo alespoň nízkoenergetický standard. Liknavosti českých politiků mohou pomoci nová směrnice o budovách z EU (i když ani ta není ideální, je stále lepší než naše dnešní – [http://hnutiduha.cz/index.php?cat=zpravy&id=738&]).
Co týče konkrétně oken – výměna starého za nové s izolačním dvojsklem je požadavkem v programu Zelená úsporám.

Od: OlgaR

OlgaR — Fri, 15 Jan 2010 14:19:22 +0000

přispěvatel jofa sem nepatří
to jen tak na okraj

článek zajímavý, mám otázku: je u nás podobně jako v Británii nařízeno např. používání dvojitých skel v oknech a další opatření sloužící k tomu, aby byla energetická náročnost nových domů nižší?

Od: PS

PS — Sun, 10 Jan 2010 08:13:15 +0000

Je třeba sledovat ekvivalent spotřeby oxidu uhličitého
Dle mého soudu vysoká produkce oxidu uhličítého v ČR je dána strukturou hospodářství t.j. vyšším podílem průmyslu v ČR, který produkuje zboží pro Evropu. Proto je nutno sledovat ekvivalent spotřeby oxidu uhličítého. To, že ČR je stále průmyslová země, nelze považovat jednoznačně za slabost. Ne každý se může živit poskytováním finančních služeb (viz případ Islandu) či cestovních ruchem, výrobou filmů, počítačových her či jiných elektronických hraček. Na škále zbytných a nezbytých potřeb je pro ekonomiku vždy lepší vyrábět to potřebně nezbytné. V případě hluboké krize světová poptávka po „hračkách“ (zbytných potřebách) půjde velice rychle dolu. A nemusí se po odejití krize vrátit zpět nahoru. Proto ekonomiky „vyspělých! zemí jsou velice nestabilní a jsou udržovány při životě finančními injekcemi (zadlužením). To může být splaceno jen při rychlém hospodářském růstu. jenže dnes pro něj nejsou podmínky – nulový růst produktivity práce m.j. způsobený i klesající účinností primárních zdrojů

Od: Martin V

Martin V — Thu, 07 Jan 2010 07:41:01 +0000

geotermální energie
Dobrý den, v článku se zmiňujete (mimo jiné) o geotermální energii.
Všiml jste si toho, že získat energii z hlubin země je problém a má mnoho negativních důsledků, takže byl na rozdíl od jádra prakticky všude, mimo Islandu, zastaven?

Od: jenicek

jenicek — Thu, 07 Jan 2010 01:33:34 +0000

A na závěr
jak rychle se dá asi tak modifikovat energetika:
[http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/11407]

Od: jenicek

jenicek — Thu, 07 Jan 2010 01:31:43 +0000

pokr.
4) Stabilita dodávek z OZE – žvanil Pávek kdysi zveřejňoval výkon těch jeho dvou VE v Jindřichovicích. Už to nedělá a ví proč. Ale jiní se pochlubí viz Wind power in Ontario – stáhnout CSV a importovat do Excelu a pohrát si, třeba graf je „velmi pěkný“. Za poslední měsíc a půl:
instal. výkon – 1150MW, prům. výkon 340MW, sm. odch. 240 MW(!!), minimum v podstatě 0MW, max cca 900MW, medián 270MW. Zajímavé jsou i hodnoty rychlosti změn výkonu – oběma směry až 180MW/h, průměr očekávatelně 0MW/h, sm. odchylka 42MW/h. A vy tady cintáte něco o nutnosti zálohovat JE, nepochybně to je nutné, ale stabilita JE je „trochu“ jiná. Šlo by to řešit třeba obřími akustanicemi (celkově výkon v řádu GW a uložená energie nejméně desítky GWh). Velmi ekologické a velmi levné… :-/
5) Ukládání odpadu? Co třeba vitrifikace?
Závislost na Rusku? Co se týče uranu a jeho zpracování je rozhodně nižší než u plynu a ropy – nejsou jediní na výrobu paliva, a navíc se dá zásobovat.

Od: jenicek

jenicek — Thu, 07 Jan 2010 01:31:31 +0000

pokr.
Jenže to je jen doprava, ještě pořád tady máme ten nedopravní zbytek, v podstatě nejméně to co dnes, spíše o dost více. Kde to hodláte vzít? Jádro zakázaný (je prostě ošklivý:-), uhlí (plyn, ropa) není nebo je zakázaný (podle EPA američanům ďábelsky nebezpečný CO2).
3) „ekologie“ větráků – taková větrná elektrárna Vestas V82 – 1,65MW – cca 200 tun oceli, beton 805 tun. S ročním využitím 30% (to v Česku snad ani nejde…) je jich na nahrazení JETE (zanedbejme nestabilitu VE)
je potřeba cca 3400. JETE bylo utopeno asi 1 mil tun betonu a 100 tis. tun oceli. Každej vůl (možná i GAU) si dovede spočítat, co žere víc materiálu, navíc mají i několikrát menší životnost než JETE. Kde je ta ekologie? Nejspíš v tom, že „se z toho nekouří“.

Od: jenicek

jenicek — Thu, 07 Jan 2010 01:31:15 +0000

Vy chcete čísla?
nevím jestli tomu říkat drzost, blbost nebo odvaha.
1) vždycky se snažíte soustředit pozornost na „energeticky náročnou ekonomiku“. Jenže el. výkon ČR 670W na hlavu je menší (obvykle o desítky procent) než všech zemí na západ (a sever, ale ty bych vynechal, když tam mají půl roku mráz). Data 2005-7 – GER – 822 W/hlavu, Rakousko – 825 W/hl, Swiss – 916 W/hl, průměr EU 700W/hl. Nějak to nehraje dokupy, co? Příčinou je určitě poměr HDP, ale do budoucna lze spíš čekat nárůst než úspory.
2) rozvoj elektromobilů – pokud přepočtem spotřebu benzínu a nafty z dopravy na ekvivalent v elektromobilech (přes spalná tepla a účinnosti) dostanem se na potřebu cca 7GW stálého výkonu. Lze očekávat, že do roku 2050 bude všechna doprava nejspíše elektrifikovaná (hlavně „ďábel“ CO2). Těch 7 GW je za rok je prakticky přesně onen odhad výroby z OZE (předpokládejme, že jsou skvělá a úžasná jako zdroj el. energie…), za předpokladu stejné intenzity dopravy jako dnes.

Od: Martin Sedlák

Martin Sedlák — Wed, 06 Jan 2010 21:43:20 +0000

Re: Richard Handl
Co se týče perspektiv atomu doporučuji rozbor pana Kalouse z Trast pro ekonomiku a společnost: Budoucnost jaderné energetiky: Renesance nebo útlum?
[http://www.blisty.cz/2010/1/4/art50594.html]