Reklama
 
Blog | Martin Sedlák

Kdo potřebuje další atomovou katedrálu?

Ekologické organizace připravily sadu konkrétních připomínek k dokumentaci, kterou ČEZ připravil pro hodnocení vlivů nových temelínských reaktorů na životní prostředí (proces EIA). Riziko spatřují v jednostranném směřování energetiky s orientací na obří zdroje a vysokou spotřebu energie, místo postupné modernizace, efektivní průmyslové výroby s menší spotřebou energie a cílených impulsů, které srazí import paliv i účty za energii. Chybou je také podcenění ekonomického rizika záměru.

 

Nedostatečné zdůvodnění

Přestava o potřebě nových reaktorů vychází z představy centralizované energetické soustavy postavené na velkých domácích zdrojích, které budou pokrývat rychle rostoucí spotřebu elektřiny. První podmínkou smysluplné energetické politiky by však měl být nástup cílevědomého úsilí o nízkou spotřebu. V dokumentaci se tak bohužel odráží programový spor o českou ekonomiku. Autoři by ji rádi viděli trvale postavenou na obřích zdrojích a vysoké spotřebě energie.

Dokumentaci zcela chybí nezbytné posouzení nulové varianty náhrady zvažovaného výkonu nových atomových bloků kombinací obnovitelných zdrojů elektřiny, zvyšování energetické efektivnosti a snížení exportu elektřiny. Řada letos zveřejněných koncepcí – česká Chytrá energie i evropské studie renomovaných autorů (PricewaterhouseCoopers, Roadmap 2050) ukazují, že je v dlouhodobém horizontu reálné postavit dodávky elektřiny pro Česko i celou Evropu čistě na obnovitelných zdrojích energie. Možnosti scénářů představujících propočtené příležitosti zelených zdrojů však nevzali autoři dokumentace v potaz.

Reklama

Rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů v Temelíně je tak vlastně daleko složitější. Na jedné straně stojí zisk ČEZ: stavba obřích elektráren upevní jeho už tak dominantní pozici. Jaké pak mohou být ztráty? Dokumentace ve své podstatě odmítá postupnou modernizaci ekonomiky, nástup efektivní průmyslové výroby s menší spotřebou energie. Příležitosti ke snižování energetické náročnosti jsou mnohonásobně větší než možnosti dvou nových reaktorů. A například podle odborných analýz zpracovaných pro Chytrou energii mohou obnovitelné zdroje výhledově pokrýt dvě třetiny dnešní české poptávky po elektřině.

Účelově omezený záměr

Dokumentace vynechává celou řada staveb a činností navázaných na provoz elektrárny, které způsobí velké ekologické škody. Jde o těžbu uranu v České republice i v zahraničí a celý samotný proces výroby jaderného paliva. Vynechána je i likvidace zařízení a potřeba souvisejících provozů, bez kterých se ČEZ neobejde: sklad vyhořelého paliva a konečné řešení problému vyhořelého paliva. Dokumentace také neposuzuje dopady nového vyvedení elektrické energie ke spotřebitelům. Nebyly tak vyhodnoceny všechny zásadní a relevantní dopady záměru na životní prostředí.

Provoz nových reaktorů by například výrazně ovlivnil celkové množství vyhořelého jaderného paliva v České republice, a tím i potřebnou kapacitu hlubinného úložiště. Těžko lze uveřit, že by šlo vydat rozhodnutí o zoršíření zdrojů jaderného odpoadu bez posouzení, zda lze vysoceradioaktivní odpad vůbec někde uložit.

(Ne)hodnocení typů reaktorů i ekonomiky

Způsob posouzení zvažovaných typů reaktorů, kdy autoři dokumentace nedostatečně zhodnotili dopady těžké havárie, například při pádu velkého dopravního letadla, vyvolává nekompletní dojem. Záměr není vyhodnocen podle nejlepších dostupných technik. Což v praxi znamená, že chybí posouzení záměru nejen pro použitou technologii, ale i způsob, jakým jsou zařízení konstruována, budována, udržována, provozována a vyřazována z provozu.

Dokumentace sice slibuje levnou jadernou elektřinu, ale bez analýzy, jak k tvrzení autoři dospěli. Atomová energetika patří k ekonomicky náročným odvětvím a investiční náklady v tomto oboru v uplynulém desetiletí pouze rostly. Navíc chybí ekonomické porovnání v dlouhodobé perspektivě: renomovaná Mezinárodní energetická agentura předpovídá u obnovitelných zdrojů pokles ceny, který by zvýšil konkurenci v celém sektoru energetiky.

Další rovinu ekonomiky tvoří subvence. Težko by mohl někdo o jaderné energetice prohlásit, že jde o rozvojové odvětví. Přesto i po více než padesáti letech existence tohoto průmyslového odvětví zůstává řada veřejných podpora tolerována. Skrytou dotací pro jaderný průmysl je například omezení odpovědnosti za škodu způsobenou při jaderné havárii. Zavedení plné finanční odpovědnosti by pomohlo odstranit dotace jadernému průmyslu a obnovit volný trh s elektrickou energií. Studie zpracovaná pro Evropskou komisi uvádí, že při neomezené odpovědnosti by ve Francii elektřina z jádra vzrostla na trojnásobek (na 7,5 c€/kWh). To by znamenalo, ţe se konkurenceschopnými stanou plynové (3,2 c€/kWh) nebo větrné (3,6–5,1 c€/kWh) elektrárny. Zrušení státní intervence ve prospěch atomového průmyslu by otevřelo trh i dosud diskriminovaným a vytlačovaným odvětvím.

***

Výhrady vůči dokumentaci, kterou ČEZ připravil pro hodnocení vlivů nových temelínských reaktorů na životní prostředí (proces EIA), podepsalo čtrnáct ekologických organizací. S kompletním zněním připomínek se můžete seznámit zde.